Jakou efektivní dávku člověk obdrží při intraorální radioviziografii a OPG? Je nutné při IO radioviziografii používat límec na štítnou žlázu a stínící zástěru na tělo?
V odpovědi na otázky jsem vycházel z Direktiv Rady Evropské unie: Směrnice 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření a Směrnice 97/43/Euratom ze dne 30. června 1997, o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením.
Při zubních intraorálních vyšetřeních dosahují efektivní dávky maximálně jednotek μSv (u radioviziografie cca 1-3 μSv). Při digitálním OPG jde o efektivní dávky 5 – 15 µS, při klasickém OPG 20 – 30 µS. Pro laika jde o abstraktní hodnoty, trochu to může objasnit následující přirovnání. Všichni jsme neustále vystaveni normálnímu záření na pozadí (z přírodních a umělých zdrojů), které dává člověku průměrně asi 2400 μSv každý rok (průměrné hodnoty světa). Lékařské expozice (včetně zubních) toto číslo navyšují. Panoramatický rentgenový snímek (OPG) může být srovnán s účinnou dávkou stejnou, jako 1-5 denní "záření na pozadí", zatímco dvě intraorální rtg projekce jsou srovnatelné s jedním dnem. Dalším příměrem můře být srovnání mezi radiační dávkou v dentální radiografii vůči zvýšené expozici kosmického záření (další vysoce energetická forma záření): dálkový let z Bruselu do Singapuru znamená účinnou dávku 30 μSv (jako max. hodnota klasického OPG), zatímco krátký let z Bruselu do Atén nabude odhadované dávky přibližně 10 μSv (tj. jako horní hranice dávky intraorálního snímku). Dávky zubní radiografie a rizika s nimi spojená jsou minimální, srovnatelné ve většině případů s expozicí několika dnů přirozeného záření na pozadí.
Ochrannými pomůckami se při rtg vyšetřování chrání tzv. radiosenzitivní orgány, tj. štítná žláza a pohlavní orgány. Na krytí štítné žlázy se používá ochranný límec a stínící zástěrou na tělo se chrání pohlavní orgány. Ochranný límec pro štítnou žlázu by měl být používán v těch případech, kdy je štítná žláza ve směru primárního paprsku. Pro intraorální snímkování zubů (tj. malý rtg snímek, nebo snímač, je vložen v ústech) se standardně používá ochranný límec pro pacienta, i když paprsek na štítnou žlázu nesměřuje. Ochranná zástěra má smysl jen tam, kde by rtg paprsky směřovaly na pohlavní orgány pacienta, což je při intraorálním snímkování výjimečné. I přesto dáváme zásadně zástěru spolu s límcem všem dětem při jakémkoliv rtg vyšetření. Při ortopantomogramu je ochranný límec překážkou zhotovení kvalitního snímku, proto se límec nepoužívá. Ochrannou zástěru při ortopantomogramu sice pacientkám v produktivním věku dáváme, ale vzhledem k tomu, že rtg paprsky směřují od oblasti čelistí šikmo vzhůru a do nižších částí těla nezasahují, nemá to žádný praktický význam.
Obecně platí, že všechna rtg vyšetření musí být odůvodněna u každého pacienta individuálně tím, že se prokáže, že přínos pro pacienta převáží potenciální újmu. Očekávaným přínosem je, že rtg vyšetření přinese nové informace nezbytné pro další postup léčby.
Copyright © 2011 - 2023 Doc. MUDr. Jiří Zemen, Ph.D.
Tel.: +420 604 553 224 E-mail: ordinace@jiri-zemen.cz